Typ stavby Věžový vodojem
Město, obec, část obce Olomouc
Lokace Vodojem se nachází u křižovatky ulic Okružní a I.P. Pavlova (I.P. Pavlova č.p. 62).
Okres Olomouc
Kraj Olomoucký
Souřadnice 49.5789278N, 17.2299372E
ZVH mapa 24-22 Olomouc
Současný stav Stojí, v provozu
Vyvěžíno listopad 2013
Zpracováno listopad 2011, leden 2013, květen 2016, červen 2016.
Zdroje, prameny Rigel, A.: Zásobování Olomouc vodou, in: Pavel Halavanja (ed.), Památník dvanáctého sjezdu S. I. A., konaného v Olomouci ve čtrnáctém roce republiky, Olomouc 1932, s. 252–254.
Jásek, J. a kol: Vodárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Milpo Media, spol. s r.o., Praha, 2000.
VODING Hranice, spol. s r. o.: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 2004.
Fiala, J., Kašpar, Z., Štěpán, J.: Voda pro Olomouc. Z historie zásobování města Olomouce vodou, Olomouc, 2010.
Daniela Tauberová, Potopa na Tabuláku! Havárie ve věžáku s vodojemem zatopila dvacet bytů, Olomoucký deník.cz, 10. 5. 2016.
Michal Poláček, Unikátní vodojem s byty. Milion litrů nad nimi drží železobeton, iDNES.cz/ Olomoucký kraj, 16. června 2016.
Díky novému územnímu plánu v letech 1968-1973 vznikl na Tabulovém vrchu právě v roce 1973 netradiční věžový vodojem, jenž se stal výraznou městskou dominantou. Projektanty vodojemu byli Ing. Petr Brauner a lng. Jaromír Domes. Již tehdy projektantům při mnoha složitých výpočtech pomáhal „samočinný počítač". Technologicky složitá stavba není jen vodojemem, ale zároveň obytným věžovým domem. Obytná část budovy má 13 podlaží s 63 byty, nad nimiž se teprve nachází vodojem o výšce přibližně dalších čtyř pater - budova dosahuje 62 metrů výšky. Ve 14. patře kromě sloupů prosvětlený prostor rozděluje i mohutné potrubí. V severním štítu budovy je šachta, kterou je potrubí vedeno. Sahá od sklepa až do nejvyššího patra. Patnácté podlaží tvoří zhruba sedm metrů vysoká chodba, která slouží jako ochoz kolem nádrží.
Vlastní těleso vodojemu je složeno ze dvou spojených, ale na sobě nezávislých komor o celkovém objemu 1000 m3. Proti roztržení jsou nádrže chráněny půl metru silnou vrstvou železobetonu. 
Konstrukce domu není panelová, je to monolitický železobetonový skelet.
Základy vodojemu sahají do dvacetimetrové hloubky. Stavaři se museli dostat až pod hluboké vrstvy jílu, jež by vodojem kombinovaný s bytovým domem rozhodně neunesly. Do země proto vyvrtali stovky děr pro piloty o zhruba metrovém průměru. Tyto podzemní pilíře tvoří základy vodojemu. Na každém stojí sloup, jenž prochází celou stavbou.
V případě, že by došlo k poškození některé nádrže, nebyly by ohroženy byty, neboť projektanti mysleli také na bezpečný odtok vody v takovém případě přepadem zřízeným na boku budovy. Je ale pravda, že pak může pod vodojemem nastat menší povodeň (jak se již ostatně stalo), neboť kanalizační síť není schopna takové množství vody pojmout.
Voda určená k distribuci je ze zdrojů dopravována do dvou hlavních řídících vodojemů sítě Olomouc, a to do zemního vodojemu Křelov a zemního vodojemu Droždín. Akumulace je kromě vodojemů Křelov a Droždín zajištěna také na Tabulovém vrchu v zemním vodojemu  a v samotném věžovém vodojemu. Věžový vodojem je plněn výtlačným řadem V3 v profilu DN 500 z ČS o kapacitě 290 l/s umístěné u nedalekých zemních vodojemů Tabulový vrch (cca 280 metrů severně od věžového vodojemu).
9. května 2016 se stala ve vodojemu závada. Dvě desítky domácností vytopily tisíce litrů vody. Voda unikla při opravách závadného uzávěru na vodojemu. Voda protekla přes schodiště až do sklepních prostor, zatekla do bytů až po úroveň sedmého až osmého podlaží a vnikla do rozvodů elektrické energie. Z tohoto důvodu byla pro celý objekt přerušena dodávka elektrické energie.

FOTOGALERIE (2013), MAPY
FOTOGALERIE (2016 - potopa)
FOTOGALERIE (2016 - interiéry)